78194

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


zdenek (195.146.114.190) --- 10. 3. 2009
Re: voda v medu


po mnoha letých zkušenostech, které jsem získal při současném chovu včel v obou typech úlů zároveň, mě nezbývá
než potvrdit tuto málo diskutovanou skutečnost,že obsah vody i při zcela zavíčkovaných plástech je ze slabostěnných
nástavku téměř vždy vyšší než u klasicky uteplených úlů /univerzál/

tuto skutečnost patrně zhoršuje i volné-včelnicové vystavení tenkostěnných úlů a velké teplotní výkyvy v sezoně.Pokud jsem si dobře všiml ,mnozí velcí včelaři
ve slabostěnných úlech dnes tyto úly sdružují na palety,nebo těsně vedle sebe do včelínů,což patrně vede ke
zlepšení tj.je zde vytvořeno vzájemné zateplení úlů.

po dobu minimálně 15 roků, kdy jsem provozoval zhruba
1O ks Optimal 42x17 cca 5nástavků a 10 dvouprostorových univerzálů s malým středovým česnem a medníkovým česnem
v úrovni mřížky,nadmořská výška 4OO m,jižní svah,letní
částečné zastínění,1O cm vysoké podmety u NN,volné vystavení úlů, jsem se s touto velice nepříjemnou skutečností opakovaně setkával.

Za hlavní důvod považuji především nestabilitu vnitřního
prostředí tenkostěnných úlů a to především při venkovním
ochlazení, kdy se včely stahují k plodu a medné zásoby opouští.Důvody však mohou být i zcela jiné.

Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých rámků

Chov včel i výroba slabostěnných nástavků a úlů může být samozřejmě v mnoha dalších ohledech výhodnější ,kvalita
medu by však měla být na prvním místě,tak už asi všichni tuší v čem včelařím v současnosti.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Krušina (88.100.116.110) --- 10. 3. 2009
Re: voda v medu

Zdenek napsal:
>po mnoha letých zkušenostech, které jsem získal při současném chovu včel v obou typech úlů zároveň, mě nezbývá
než potvrdit tuto málo diskutovanou skutečnost,
>že obsah vody i při zcela zavíčkovaných plástech je ze slabostěnných
nástavku téměř vždy vyšší než u klasicky uteplených úlů /univerzál/
....................

Podle mých zkušeností to je trochu jinak.
S obsahem vody mám problémy někdy brzo na jaře a někdy pozdě v létě u vícenástavkových úlů.
Žádné problémy u dvouprostorových úlů.
Nemám neuteplené.
Z toho mi vyplývá, že problémy s obsahem vody se nevyřeší zateplením vícenástavkových úlů.
Možná je tu souvislost s obsednutím a tepelným zvládnutím prostoru.

Z tohoto pohledu - zlaté budečáky. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
trestik (e-mailem) --- 11. 3. 2009
RE: voda v medu

To ovšem z hlediska celkového prostoru porovnáváte nesrovnatelné. Optimal s
5 nástavky je přece mnohem větší prostor než dvouprostorový Univerzál. To
spíš potvrzuje zkušenosti, které zde uváděl pana Gruna - že zvýšený obsah
vody v medu je právě důsledek velkého prostoru, který mají včelstva v období
silné snůšky k dispozici, nikoliv nezateplení úlů.
J.T.

...
> po dobu minimálně 15 roků, kdy jsem provozoval zhruba
> 1O ks Optimal 42x17 cca 5nástavků a 10 dvouprostorových univerzálů s malým
> středovým česnem a medníkovým česnem
> v úrovni mřížky,nadmořská výška 4OO m,jižní svah,letní
> částečné zastínění,1O cm vysoké podmety u NN,volné vystavení úlů, jsem se
...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2009
Re: voda v medu

.Pokud jsem si dobře všiml ,mnozí
> velcí včelaři
> ve slabostěnných úlech dnes tyto úly sdružují na palety,nebo těsně vedle
> sebe do včelínů,což patrně vede ke
> zlepšení tj.je zde vytvořeno vzájemné zateplení úlů.
>

Ty palety maj myslim uplne jiny duvod - ekonomicky. Nabere se paleta na vidle a hodi se na auto a jede se , zabijou se tak 4mouchy jednou ranou...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 3. 2009
Re: voda v medu

Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých rámků

Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS, 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení znášky.
Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické podmienky? Nechce sa mi veriť!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 3. 2009
Re: voda v medu

Já myslím, že problém je u toho, kdo ve snaze vytěžit ze včelstva co nejvíce
medu i ze slabší snůšky a případně i slabšího včelstva volný prostor pro
snůšku přežene. Včelstvo potom koncové prostory úplně neovládá, ve dne, kdy
je teplo, rámky obsadí a uloží do nich sladinu, v noci, kdy by měly sladinu
držet na teple a zahustit, se kvůli nočnímu chladu stáhnou blíže k plodovému
hnízdu a zásoby na krajích nezahušťují. Nakonec potom zavíčkují i ty
nezahuštěné zásoby. Pak bude problém i u toho, kdo kombinuje vyšší nastavky
s různou tloušťkou stěny, do rámků toho tenkého nebo nezateplého nastavku
včely sice sladinu donesou, ale v noci z něho zase ustoupí za teplem...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 11, 2009 3:16 PM
Subject: Re: voda v medu


> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 11. 3. 2009
Re: voda v medu

Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot klavně v noci je ještě poměrně malý pčet včel které sladinu spracovávají a snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také vyší
Úly mám srůznou izolací a bez ní a vevšech ja situace stejná. Hned při odběru to zkouším refraktometrem
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 11.3.2009 15:17:07
> ----------------------------------------
> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: voda v medu

Když někdo má třeba uteplené úly, ale ty mu na snůšku nestačí a tak přidá
ještě jeden lehký nouzový neuteplený nástavek, který třeba jinak používá
jako bedničku na rámky. Nebo má jednostěnné úly ze dřeva 2 cm silného a
přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
nastavku stáhnou. Když včelař z takových neuteplených bedniček vytvoří celý
úl, nezahuštěné sladiny je méně, protože včely zůstanou za chladné noci na
rámcích stejnoměrněji.
Na řepce je to asi nejvíc vidět, potom se to objevuje na pozdnějších
snůškách v červenci a srpnu, případně pokud by někdo využil snůšku z něčeho
ještě v září, prostě v období chladných nocí.
Potom se to může taky stát, když někdo chce během snůšky přidat nastavek s
prázdnými plásty a přemístí ještě nezahuštěnou sladinu v částečně
zavíčkovaných rámcích dál od plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 11, 2009 4:22 PM
Subject: Re: voda v medu


Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot
klavně v noci je ještě poměrně malý pčet včel které sladinu spracovávají a
snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje
teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také
vyší
Úly mám srůznou izolací a bez ní a vevšech ja situace stejná. Hned při
odběru to zkouším refraktometrem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 3. 2009
Re: voda v medu

přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
nastavku stáhnou.

Pán Polášek musím oponovať. Ak raz včely obsadia aj pozdejšie uloženú debničku a včely do nej umiestnia med, z debničky sa v noci nesťahujú, nemajú príčinu. Ak včelstvo, ktorému sme pridali debničku, tak len preto, že je silné a ostatné už majú zaplnené, žiadna nočná zima ich nedonúti od nektáru odísť.
Spôsob odparovania prebytočnej vody je založené na inom princípe ako priamym vyhrievaním priestoru včelami. Viete veľmi dobre, že aj studený vietor vysušuje mokrý priestor a dokonca mínusová teplota v mrazničke zbavuje vodu z potravín.
Včely podstatnú časť z úľa odstránia svojím intenzívnym vetraním a odsávaním vlhkosti.
Všetky také vývody sú umele vykonštruované a nie sú príčinou prebytku vody vo vytočenom mede, skôr to bude zapríčinené nedočkavosťou včelára.
Nasvedčujú to aj moje skúsenosti. Vytáčal som včelstvo, ktoré ešte silno donášalo nektár, vytočený med bol redšej (nie riedkej) konzistencie. Med som v nádobe prekryl redšou látkovinou, po 4-6 dňoch bol med zahustený.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: voda v medu

Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 12.3.2009 07:35:28
> ----------------------------------------
> přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
> nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
> nastavku stáhnou.
>
> Pán Polášek musím oponovať. Ak raz včely obsadia aj pozdejšie uloženú
> debničku a včely do nej umiestnia med, z debničky sa v noci nesťahujú,
> nemajú príčinu. Ak včelstvo, ktorému sme pridali debničku, tak len preto,
> že je silné a ostatné už majú zaplnené, žiadna nočná zima ich nedonúti od
> nektáru odísť.
> Spôsob odparovania prebytočnej vody je založené na inom princípe ako
> priamym vyhrievaním priestoru včelami. Viete veľmi dobre, že aj studený
> vietor vysušuje mokrý priestor a dokonca mínusová teplota v mrazničke
> zbavuje vodu z potravín.
> Včely podstatnú časť z úľa odstránia svojím intenzívnym vetraním a
> odsávaním vlhkosti.
> Všetky také vývody sú umele vykonštruované a nie sú príčinou prebytku vody
> vo vytočenom mede, skôr to bude zapríčinené nedočkavosťou včelára.
> Nasvedčujú to aj moje skúsenosti. Vytáčal som včelstvo, ktoré ešte silno
> donášalo nektár, vytočený med bol redšej (nie riedkej) konzistencie. Med
> som v nádobe prekryl redšou látkovinou, po 4-6 dňoch bol med zahustený.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Honza Jindra (84.244.103.226) --- 12. 3. 2009
Třešť v sobotu

Zdravím, nejede někdo z Vás v sobotu z Ústeckého kraje do Třešti?
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (212.77.163.102) --- 12. 3. 2009
Re: Třešť v sobotu

A někdo z Hradecka už v pátek odpoledne? :-))
V autě mám zatím volno.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: voda v medu

Jistě, udělat jde leccos. Jak ale bude na prostor úlu málo včel a k tomu
silná snůška, tak jakýkoliv venkovní vzduch med nezahustí. To musí udělat
včely. A hrabat se ve včelstvech, prohlížet rámky a rozdělovat je, tam je
řídký med, tam ne, řídký med dáme do silnějšího včelstva zahustit, to je tak
zdlouhavá manipulace, že se vyplatí jen někomu, kdo se chce skutečně celý
den hrabat jen v několika včelstvech. I když kdo má 2 - 4 včelstva na
zahradě, tak mu řídký med tolik nevadí, med se nechá v napůl naplněném
otevřeném kyblíku a za pár dní je taky víceméně zahuštěný a pro vlastní
spotřebu není problém těch pár sklenic uhlídat a jak začne med kvasit, tak
se hned spotřebuje.
Jinak ale řídký nezahuštěný nektar by se hodil potom tomu, kdo používá ke
krmení nebo podněcování navlhčený cukr. Byla by takhle možnost získat tuto
surovinu pro krmení třeba z řepky jen s minimální ztrátou medného výnosu,
nezavíčkované rámky zaplněné během předchozích 2 - 4 dnů by se prostě u
řepky vytočily, řídká sladina by šla velice snadno a hned navrátily včelám a
nezahuštěným nektarem by se ihned ten cukr ovlhčil a uložil do doby krmení
třeba v plastových sudech. Možná by to byla i dobrá surovina na medovinu.
Ještě by šla jedna věc a sice při vytáčení oddělit med z nezavíčkovaných
buněk a ze zavíčkovaných. Plásty by se nejdřív opatrně vytočily bez
odvíčkování, tím by se získal nejřidší med a potom by se vytočily
odvíčkované. Za cenu vyšší pracnosti by to mohlo fungovat, med by se
rozdělil na dvě frakce, řidčí by se musel nějak ještě zahustit či hned nějak
zpracovat a hustší by mohl jít rovnou na prodej.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 8:03 AM
Subject: Re: voda v medu


Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v
různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se
pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu
vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí
je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév
lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a
uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 12. 3. 2009
Re: voda v medu

Radime moc to komplikuješ a zamotáváš se do toho. Jestli ho zavíčkují řídký tak z hlediska včel je tu v pořádku. Med sám osobě v zavíčkovaných buňkách kvasit nezačne i v případě medu s 23 % vody se ti to nepodaří pokud mu nedovolíš další vodu získat z ovzduší 18% a u vřesového 21% vody to si ustanovili jen čeští včelaři. V EU platí 20% a u vřesu 23%. Také platí že voda v medu vystoupá do horních vrstev a tam lze snadno odpařit nebo v z čeřící nádoby horním ventilem odpustit
Také je nutné při přidávání medníku nový nástavek dát nad plodiště létavky donesený nektar ukládají kolem plodu odkud ho odebírají další včely a pak ho zpracovávají na med a ukládají nahoru. V případě dvouprostorových úlů ho zase ukládají od předu dozadu.
Chceš li pak získat med jen 18% musíš mu u některých druhů nějak pomoci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva -----------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 12.3.2009 08:56:25
> ----------------------------------------
> Jistě, udělat jde leccos. Jak ale bude na prostor úlu málo včel a k tomu
> silná snůška, tak jakýkoliv venkovní vzduch med nezahustí. To musí udělat
> včely. A hrabat se ve včelstvech, prohlížet rámky a rozdělovat je, tam je
> řídký med, tam ne, řídký med dáme do silnějšího včelstva zahustit, to je tak
> zdlouhavá manipulace, že se vyplatí jen někomu, kdo se chce skutečně celý
> den hrabat jen v několika včelstvech. I když kdo má 2 - 4 včelstva na
> zahradě, tak mu řídký med tolik nevadí, med se nechá v napůl naplněném
> otevřeném kyblíku a za pár dní je taky víceméně zahuštěný a pro vlastní
> spotřebu není problém těch pár sklenic uhlídat a jak začne med kvasit, tak
> se hned spotřebuje.
> Jinak ale řídký nezahuštěný nektar by se hodil potom tomu, kdo používá ke
> krmení nebo podněcování navlhčený cukr. Byla by takhle možnost získat tuto
> surovinu pro krmení třeba z řepky jen s minimální ztrátou medného výnosu,
> nezavíčkované rámky zaplněné během předchozích 2 - 4 dnů by se prostě u
> řepky vytočily, řídká sladina by šla velice snadno a hned navrátily včelám a
> nezahuštěným nektarem by se ihned ten cukr ovlhčil a uložil do doby krmení
> třeba v plastových sudech. Možná by to byla i dobrá surovina na medovinu.
> Ještě by šla jedna věc a sice při vytáčení oddělit med z nezavíčkovaných
> buněk a ze zavíčkovaných. Plásty by se nejdřív opatrně vytočily bez
> odvíčkování, tím by se získal nejřidší med a potom by se vytočily
> odvíčkované. Za cenu vyšší pracnosti by to mohlo fungovat, med by se
> rozdělil na dvě frakce, řidčí by se musel nějak ještě zahustit či hned nějak
> zpracovat a hustší by mohl jít rovnou na prodej.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 12, 2009 8:03 AM
> Subject: Re: voda v medu
>
>
> Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
> Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v
> různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se
> pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
> Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu
> vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí
> je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév
> lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a
> uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu